Hypotéka
Hypotéka
– nejprve spojena jen s určitými typy obligačních vztahů (vyplývající z pachtovních smluv) – vývojový základ budoucího hypotekárního zástavního práva (charakteristické je, že držbu věci mohl věřitel získat až v době, kdy dospělá pohledávka nebyla splněna)-zástavním právem se tento vztah stal až praetorskou úpravou, která propachtovateli (zástavnímu věřiteli) propůjčilo takovou ochranu, že jeho právo bylo skutečným věcným právem k věci cizí è dvojstupňová ochrana věřitele
1) interdictum Salvianum
-praetor umožnil propachtovateli získat držbu vnesených věcí, interdikt nahradil svépomoc
2) actio Serviana
-věcná žaloba chránící propachtovatele proti třetím osobám, které by mu zastavené věci zadržovaly è později rozšířena na všechny vztahy, kdy zastavení věcí bylo ujednáno pouhou dohodou, aniž současně došlo k jejímu odevzdání věřiteli è změna názvu na actio quasi Serviana
è odloučilo se od pachtovních poměrů è nová všeobecná forma zástavního práva
-ochrana z actio Serviana byla přiznána i věřitelům při ručním zástavním právu, takže i tyto vztahy získaly věcněprávní povahu
-hypotekární zástavní právo bylo na rozdíl od ručního pružnější – dovolovalo, aby jedna věc byla zastavena k zajištění několika pohledávek